Pokud jste zvědaví, můžete najít „hlavolamy“ všude kolem sebe. A když jste vytrvalí, dokážete je i vyřešit.
V roce 1974 vynalezl mladý, tehdy třicetiletý maďarský profesor architektury Ernő Rubik, mechanický objekt ve tvaru krychle, který se do té doby zdálo nemožné sestrojit. Díly, ze kterých byl složen, se mohly otáčet všemi směry, aniž by se přitom celá krychle rozpadla. K objevu mechanismu otáčení ho podle jeho vlastních slov přivedlo náhodné pozorování štěrkových kostek na budapešťském nábřeží Dunaje, jejichž hrany zaoblila přetékající voda. Právě vnitřní zaoblení kloubem spojených kostek se stalo základem mechanismu slavné „Rubikovy kostky“.
Po zhotovení prvního funkčního modelu Rubik opatřil jednotlivé stěny kostky různými barvami, náhodně ji „zamíchal“ – a pak trvalo více než měsíc, než se mu metodou pokus-omyl podařilo najít řešení svého nového hlavolamu a kostku opět „složit“.
Ernő záhy předvedl mechanickou hříčku svým studentům, když ji použil jako pomůcku při výuce matematické teorie grup nebo pro znázornění prostorových vztahů. Tehdy si začal uvědomovat potenciál svého objevu a uvažovat o jeho představení širší veřejnosti a možnostech komerčního využití. Počátky nebyly snadné, jak už tomu u velkých objevů a vynálezů bývá. Ačkoli kostka byla (a stále je) prodávána jako hračka, Rubik ji vždy řadil spíše do oblasti umění, a popisoval jako „pohyblivý artefakt symbolizující mnoho protikladů lidského bytí: bezradnost před obtížným úkolem i pronikavý vhled a inteligenci; jednoduchost i složitost; stabilitu i pohyb; řád i chaos.“
Navzdory těmto ambicím a vysokým očekáváním se Rubikovi v počátcích komerčně příliš nedařilo. První kusy hlavolamu byly po třech letech příprav vyrobeny roku 1977 hračkářskou firmou Politechnika a začaly být prodávány v Maďarsku pod názvem „Bűvös Kocka“ („Kouzelná kostka“). Tyto první kostky měly oproti dnešní verzi dvojnásobnou hmotnost, provedení ale nebylo příliš kvalitní a polovina objednávky 10.000 kusů musela být zrušena. Navíc bylo tehdejší Maďarsko (jako součást sovětského komunistického bloku) odděleno od Západu železnou oponou a veškerý vývoz a dovoz zboží byl státem přísně kontrolován.
Štěstí se přiklonilo na Rubikovu stranu o rok později, kdy kostka zaujala pozornost německého obchodníka maďarského původu Tibora Lacziho, který byl zároveň milovníkem matematiky. Neobvyklá hračka, na kterou náhodně narazil při posezení v kavárně, ho fascinovala natolik, že se rozhodl vyhledat jejího tvůrce. Po osobním setkání s Rubikem a vzájemné dohodě začal Laczi nabízet „Kouzelnou kostku“ na mezinárodních veletrzích a hledat možné obchodní příležitosti. Nakonec uspěl počátkem roku 1980 na veletrhu hraček v Norimberku, kde kostku předvedl i zkušenému expertovi Tomu Kremerovi. Ten ihned rozpoznal její komerční potenciál a díky svým kontaktům zprostředkoval jednání s americkou firmou Ideal Toy Corp. Po pěti dnech tvrdého vyjednávání byla v Budapešti dohodnuta výroba jednoho milionu kusů. Vedení firmy Ideal Toy také doporučilo změnit název „Kouzelná kostka“, vyvolávající asociace s kouzly a magií, a nakonec bylo zvoleno označení „Rubikova kostka“, které se stalo legendou.
Kostka se záhy setkala s obrovským úspěchem jak u dětí, tak i dospělých. Za zhruba rok bylo prodáno přes 100 milionů kusů, a Rubik se stal prvním maďarským dolarovým milionářem. V roce 1980 hlavolam získal prestižní německou cenu „Hra roku“ a obdobná ocenění obdržel i ve Francii, Anglii a USA. Celosvětově se oficiální „Rubikovy kostky“ prodalo celkem více než 350 milionů kusů, čímž se stala nejprodávanější hračkou historie. Odhadem každý sedmý člověk na světě někdy držel Rubikovu kostku v ruce, stala se námětem hollywoodských filmů, populárních hudebních klipů, inspirovala vznik uměleckého směru „Rubik Cubism“ a měla vlastní televizní show. Je symbolem talentu i neschopnosti, podnítila vznik nového sportu „Speedcubing“ (rychlostní skládání) a pronikla dokonce i do vesmíru.
V čem je tajemství její trvalé popularity? Jak uvádí oficiální webové stránky, „krása Rubikovy kostky spočívá v tom, že když se podíváte na zamíchanou kostku, víte přesně i bez návodu, co je vaším úkolem. Přitom se ale zdá téměř nemožné to bez návodu splnit.“ Právě tento paradox činí z Rubikovy kostky jeden z nejpřitažlivějších a zároveň nejvíce provokujících výtvorů, jaké kdy lidská mysl stvořila.
iQLANDIA Open 2018: Speedcubeři Rubikovy kostky poměří své rychlé ruce a mozkové závity v Liberci
Fanoušci hlavolamů zbystřete! Do liberecké iQLANDIE se v neděli 28. října sjedou ti nejlepší speedcubeři, aby poměřili své časy v rychloskládání proslulé Rubikovy kostky. Utkají se v několika kategoriích, na turnaji se představí i držitel českého rekordu Matěj Grohmann. A pozor, vy můžete být u toho! Máte totiž jedinečnou šanci se nejenom přijít podívat, ale i si zasoutěžit.
Na turnaj iQLANDIA Open 2018 jsou zváni všichni – děti i dospělí. „Věk u skládání Rubikovy kostky totiž nehraje žádnou roli. Soutěžit spolu budou desetiletí, třicetiletí i šedesátiletí. Je to o tom mít v pořádku motorické funkce a neustále trénovat. Mám zkušenost, že v 18 letech jsou hráči na vrcholu a za další čtyři roky už jdou do ´důchodu´,“ říká Jaroslav Flejberk, hlavní pořadatel a jeden z největších sběratelů hlavolamů v ČR. Akce se zúčastní i národní rekordman Matěj Grohmann, který dokázal „Rubikovku“ složit za 5,33 sekundy. Ten si mimo jiné nachystal pro návštěvníky science centra speciální workshop, kde prozradí, jak legendární hlavolam skládat. Turnaj odstartuje v 9 ráno registrací. „Lidé budou moci podat přihlášku do hlavní soutěže přímo u nás v science centru, klání potom začne v 10 hodin a potrvá zhruba do 16 hodin,“ říká Petra Zákravská, programová manažerka iQLANDIE. Soutěžit se bude v několika kategoriích, a to například ve skládání kostky 3x3x3 na čas, 3x3x3 jednou rukou, 2x2x2, 4x4x4 či Pyraminx .Účastníci by měli mít svou vlastní kostku, pokud ne, lze si ji u pořadatelů zapůjčit nebo rovnou zakoupit v obchodu centra. Vítězové získají věcné ceny, především z Rubikovy dílny.
Rubikova kostka? Fenomén více než 40 let!
Rubikovu kostku představil světu v roce 1974 maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernö Rubik. Hlavolam si lidé natolik oblíbili, že se v jeho skládání pořádají i světové šampionáty. Jen pro zajímavost, světový rekord je prozatím ustanoven na 4,22 sekundy. Co myslíte, trumfne někdo tento čas na turnaji iQLANDIA Open 2018? To se dozvíte, když do science centra dorazíte!
IQLANDIA, o. p. s., je členem České asociace science center.
Pro bližší kontakt:
Lenka Gecková, communication
GSM: +420 776 828 390
E-mail: geckova@parliamo.cz
www.parliamo.cz
